Voskový figurýna
2. 7. 2006
Vosková figurína spící,
vosk, co roztéká se při žáru svící.
Bez citu, bez pochopení,
spí a lásky schopna není.
Odsouzena nemít bolest v sobě,
stát za výlohou v pozdní době.
Po práci, nemůže jít na kefe s přítelem.
Je nehybná, nemůže pohnout svým tělem.
A co když přece jen je živá.
co když pláče v noci, nebo zívá.
Stydět by se měl ten, kdo na ní házel špínu,
ten co na ní plival, a přikládal jí vinu.
protože ve voskovém těle srdce bije,
Bez úskosti říkám: tak tahle žije!
vosk, co roztéká se při žáru svící.
Bez citu, bez pochopení,
spí a lásky schopna není.
Odsouzena nemít bolest v sobě,
stát za výlohou v pozdní době.
Po práci, nemůže jít na kefe s přítelem.
Je nehybná, nemůže pohnout svým tělem.
A co když přece jen je živá.
co když pláče v noci, nebo zívá.
Stydět by se měl ten, kdo na ní házel špínu,
ten co na ní plival, a přikládal jí vinu.
protože ve voskovém těle srdce bije,
Bez úskosti říkám: tak tahle žije!