Nehoda
17. 6. 2006
„Bude to dobré, uvidíš.“ Říkali jí všichni.
Jak může být všechno dobré, když je z ní sirotek? Jedna jediná minuta změnila její život navždy.
Opět si vybavila tu nehodu.
Jeli se sestrou a rodiči na chatu. Dny dvě seděly v zadu a zpívaly. Otec řídil. Máma jim do zadu podávala sušeny.
Z ničeho nic vyjelo z protisměru auto. Narazilo do nich.
Opět si vybavila třeskot skla.
Řinčení plechu.
Zděšený výkřik její sestry.
Otevřela oči. Nemohla spát. Kdykoliv se o to pokusila, odehrávala se jí celá ta věc znova a znova. Šla do koupelny a vyhrabala v lékárně prášky na spaní.
Působí do 30 minut, stálo na krabičce, Neužívejte ve velkém množství.
Vzala si dva a zapila je vodou. Vrátila se do pokoje a lehla si.
Náraz ji vyhodil ze sedadla, ale bezpečnostní pás jí trhl zpátky. Pak už si nic nepamatovala.
Probudila se po třech dnech v nemocnici, ale byla by raději, kdyby se nikdy neprobudila. Oba rodiče zemřeli na místě a sestra byla v kritickém stavu. Ty tři týdny, co zůstala v nemocni za ní chodila den co den.
Jednoho byl sestřin pokoj prázdný.
Jakoby znovu stála u pečlivě ustlané postekle. Přišel k ní primář nemocnice. Řekl jí jen:
„Je mi to moc líto, ale tvvoje sestra podlehla těžkým zraněním. Nemohli jsme pro ni víc udělat.“
Vstala, musí usnout. Musí.
Vzala si další prášky na spaní, asi deset prášků. Po chvíli se jí začala točit hlava. Posadila se na vanu a zavřela oči.
Obě spívaly Táta řídil. A máma…maminka ležela přední mrtvá, celé tělo od krve. Pohled na její bílou ruku vykukující z pláště na pitevním stole.
Obě zpívali. Táta řídil. Máma jim podávala sušenky. Auto, to auto…Jeho řidič řídil pod vlivem alkoholu. Dostal 13 let, ale život rodičům a sestře už to nevrátí.
Vstala. Musí spát, ale nechce to všechno prožívat znova.
Vzala si další přášky. Plnou hrst prášků.
Musím usnout, říkala si.
Celá koupelna se motala. Spadla na studené dlaždičky.
Viděla předsebou rodiče se sestrou. Smáli se nani a natahovali k ní ruce. A pak….nic. Jako kdyby někdo vypl proud. Ale nikdo proud nevipl. Ona konečně usnula.
Usnula navždy.
Jak může být všechno dobré, když je z ní sirotek? Jedna jediná minuta změnila její život navždy.
Opět si vybavila tu nehodu.
Jeli se sestrou a rodiči na chatu. Dny dvě seděly v zadu a zpívaly. Otec řídil. Máma jim do zadu podávala sušeny.
Z ničeho nic vyjelo z protisměru auto. Narazilo do nich.
Opět si vybavila třeskot skla.
Řinčení plechu.
Zděšený výkřik její sestry.
Otevřela oči. Nemohla spát. Kdykoliv se o to pokusila, odehrávala se jí celá ta věc znova a znova. Šla do koupelny a vyhrabala v lékárně prášky na spaní.
Působí do 30 minut, stálo na krabičce, Neužívejte ve velkém množství.
Vzala si dva a zapila je vodou. Vrátila se do pokoje a lehla si.
Náraz ji vyhodil ze sedadla, ale bezpečnostní pás jí trhl zpátky. Pak už si nic nepamatovala.
Probudila se po třech dnech v nemocnici, ale byla by raději, kdyby se nikdy neprobudila. Oba rodiče zemřeli na místě a sestra byla v kritickém stavu. Ty tři týdny, co zůstala v nemocni za ní chodila den co den.
Jednoho byl sestřin pokoj prázdný.
Jakoby znovu stála u pečlivě ustlané postekle. Přišel k ní primář nemocnice. Řekl jí jen:
„Je mi to moc líto, ale tvvoje sestra podlehla těžkým zraněním. Nemohli jsme pro ni víc udělat.“
Vstala, musí usnout. Musí.
Vzala si další prášky na spaní, asi deset prášků. Po chvíli se jí začala točit hlava. Posadila se na vanu a zavřela oči.
Obě spívaly Táta řídil. A máma…maminka ležela přední mrtvá, celé tělo od krve. Pohled na její bílou ruku vykukující z pláště na pitevním stole.
Obě zpívali. Táta řídil. Máma jim podávala sušenky. Auto, to auto…Jeho řidič řídil pod vlivem alkoholu. Dostal 13 let, ale život rodičům a sestře už to nevrátí.
Vstala. Musí spát, ale nechce to všechno prožívat znova.
Vzala si další přášky. Plnou hrst prášků.
Musím usnout, říkala si.
Celá koupelna se motala. Spadla na studené dlaždičky.
Viděla předsebou rodiče se sestrou. Smáli se nani a natahovali k ní ruce. A pak….nic. Jako kdyby někdo vypl proud. Ale nikdo proud nevipl. Ona konečně usnula.
Usnula navždy.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář